Editor a zástupce šéfredaktora Olomouckého deníku a také frontman kapely Hope Astronaut. To vše charakterizuje Tomáše Krejčiříka, absolventa oboru Mediální studia na olomoucké univerzitě, který nám odpověděl na několik otázek zaměřených na jeho práci.
Jak vypadá váš běžný pracovní den a co obnáší?
Každý je dost jiný. V práci jsem s menšími pauzami občas i více než dvanáct hodin denně, takže je to mnohdy náročné. K tomu ale musím dodat, že tyto dlouhé hlavní služby nemáme každý den. Jsme tu celkem čtyři editoři, v daný den slouží dva, někdy tři. Máme tu směny dost podobné třeba těm v nemocnicím, akorát pracujeme naštěstí s písmeny. Dopoledne v redakci plánujeme, domlouváme se s celostátní a okresními redakcemi a fotografem, máme poradu s redaktory, reagujeme na změny v inzerci. Poté má editor zhruba jasno, jak bude vydání vypadat a co do něj může umístit. Musíme rovněž pečlivě sledovat aktuální události.
Odpoledne se pak celé vydání začíná rýsovat. S grafikem například řešíme vizuální stránku, s redaktorem, který píše otvírák, vychytáváme detaily. K večeru máme pak čas důkladně pracovat s texty, ladíme titulní fotografii a poutání na to nejdůležitější ve vydání. Až je vše hotové a zkontrolované korektorkami, noviny posíláme do tisku. Pak ještě namlouváme výtah z nejlepšího textu z vydání do rádií, které s námi spolupracují. Celý proces je hodně týmová práce.
Jak taková práce s články vypadá?
Ještě předtím než se začne psát si s redaktorem vyjasníme, kam daný text půjde a jakou bude mít formu a délku. Otvírák či feature má jiné parametry než reportáž, storka či rozhovor. Když vznikne, je u něj podstatné zkontrolovat, zda je dobře vystavěný a zda v něm nechybí nějaká podstatná informace či důležitá citace. Prostor v kauzách musí být dán všem účastníkům, jinak je to napadnutelné.
Také je důležité zkontrolovat faktické údaje, není skoro nic horšího, než když někomu zkazíte jméno. Základní věcí je psát pro lidi, takže touhle zásadou se při editování řídíme. Dále je potřeba text udělat čtivým. Čtenář, který si noviny koupí, chce zjistit to nejdůležitější, ne vatu. Což znamená odstranit a přepsat složité věty a dlouhá souvětí či citace, udělat zajímavý perex, vyhodit vycpávková slova, upravit úředničinu. Nejtěžší je pak podle mě vymyslet dobrý titulek. Ten rozhoduje, zda si čtenář text vůbec přečte.
Jak dlouho trvá editování jednoho vydání Olomouckého deníku?
Samotné editování zabere zhruba pětinu mé pracovní doby. Na úpravy článků mám klid většinou až po čtvrté nebo páté hodině odpolední, kdy odejde většina redaktorů domů. V redakci je přes den šrumec, takže až večer mám čas si vše urovnat a pracovat více s jednotlivými texty. Otvírák se snažím s redaktorem řešit přednostně, aby se nestalo, že tam chybí důležitá součást. S upravenými texty a fotkami pracuji přímo v našem programu na tvorbu novin. Celý proces editování končí až poté, co odstraním všechny „parchanty“ a strany projdou korekturou.
Stává se často, že máte vydání již připravené pro tisk, a poté zjistíte, že se stala nějaká důležitá aktualita a musíte kvůli tomu podobu titulní strany měnit?
Ano, například okolo sedmé osmé hodiny večer, když už máte vše zalomené, se stane něco, co musíte do vydání zařadit, například velká nehoda, požár či jiná pohroma. Každý den má někdo z redaktorů službu a za pokrytí aktuální věci zodpovídá. Ani já, ani redaktor z toho nejsme nadšení, ale k naší práci to patří. Některé texty se pak z vydání vyhodí, některé přesunou, to záleží na jejich závažnosti a aktuálnosti. Tištěné noviny mají tu nevýhodu, že další den už jsou v podstatě staré, takže při jejich výrobě je otázka aktuálnosti zásadní. Za ta léta praxe mi přijde, že největší zmatek v tomto ohledu přináší volby, například, když se ještě v noci rychle domluví vítězná koalice. Jinak opravu závažné a nečekané události, po kterých se musí předělávat kompletně celé přední strany, se dějí tak jednou do měsíce.
V krajské redakce plníte jako editor mnoho úkolů a povinností, co je tedy náplní práce šéfredaktora?
Ono záleží, jakého šéfredaktora, zda krajského nebo divizního. Tím, že jsme krajská redakce a řešíme momentálně i celou divizi (Olomoucký a Zlínský kraj, pozn. aut.), je u těch úkolů samozřejmě více. Šéfredaktor dohlíží doslova nad vším a vznáší připomínky a podněty k vydání, ale také řeší organizačně chod redakce, aby fungovala tak, já má. Také má za den velké množství schůzek. Jako editor sedím většinu času v kanceláři, zatímco šéf řeší i mnoho věcí okolo, které s konkrétním vydáním nemusí tak úzce souviset. Domlouvá například mediální spolupráce, které do vydání půjdou až za delší dobu. Nebo řeší speciální přílohy. Šéfredaktorská činnost je tedy spíše plánovací a organizační. Šéfredaktor nám editorům také před posláním do tisku kontroluje přední strany. Když řekne, že má být ve vydání něco jinak, musíme to upravit.